Suche
Mein Konto
Návrat povinné vojenské služby? NRW se připravuje na nové vojáky!
Spolkový ministr obrany Pistorius jedná o návratu k povinné vojenské službě v Německu, zatímco Severní Porýní-Vestfálsko investuje do kasáren a výcviku.
Návrat povinné vojenské služby? NRW se připravuje na nové vojáky!
Bezpečnostní politika v Evropě je napjatá a má dopad na diskusi o povinné vojenské službě v Německu. Od pozastavení branné povinnosti v roce 2011 se světová situace změnila. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius z SPD důrazně prosazuje návrat k povinné vojenské službě. Zdůrazňuje, že Německu bude v roce 2025 chybět asi 20 000 vojáků a Bundeswehr může přijmout pouze 5 000 členů vojenské služby ročně. Tato alarmující situace vyvolává otázku: Jak je Německo připraveno na budoucí krize?
Zejména v Severním Porýní-Vestfálsku (NRW) je k dispozici několik kasáren na podporu možného návratu k povinné vojenské službě. V posledních letech zde bylo uzavřeno 31 základen Bundeswehru a další byly zmenšeny. NRW ale v současnosti více investuje do Bundeswehru, přičemž stavební objem se zvýšil o téměř 40 milionů eur na celkových 222 milionů eur. Zejména v kasárnách Glückauf v Unně vzniká přes 600 moderních ubytovacích pokojů pro vojáky.
Kasárna v NRW na první pohled
Zde je přehled nejdůležitějších kasáren v Severním Porýní-Vestfálsku, které by mohly být relevantní pro případný odvod:
- Dr.-Leo-Löwenstein-Kaserne, Aachen (Technische Schule des Heeres)
- Westfalen-Kaserne, Ahlen (Aufklärungsbataillon)
- Generalfeldmarschall-Rommel-Kaserne, Augustdorf (Panzerbataillon)
- Luftwaffenkaserne Wahn, Köln
- Konrad-Adenauer-Kaserne, Köln (Militärischer Abschirmdienst)
- Glückauf-Kaserne, Unna (Versorgungsbataillon)
Cesta zpět k odvodu ale není tak snadná, jak by se mohlo zdát. Podle WDR by to mohlo být obnoveno v době míru prostou většinou v parlamentu. Mnohé hlasy, jako například hlas nového vojenského komisaře Henninga Otteho (CDU), zdůrazňují, že je nezbytné připravit se na případný návrat k povinné vojenské službě. Navrhuje model vycházející ze švédského modelu, který zahrnuje povinné shromažďování.
Oblast bezpečnostní politiky se zásadně změnila nejen od pozastavení povinné vojenské služby, ale také od geopolitického napětí v Evropě. Experti na zbraně varují před nebezpečím ruského útoku na území NATO. Nové hodnocení evropských zpravodajských služeb ukazuje, že Rusko by mohlo potenciálně vytvořit podmínky pro rozsáhlou konvenční válku do konce dekády. Tyto obavy jasně ukazují, jak důležité je posílit obranyschopnost Bundeswehru, aby nezůstal proti hrozbám bezbranný.
Debata o povinné vojenské službě
Debatu o povinné vojenské službě navíc ovlivňují i historické aspekty. Branná povinnost byla zavedena ve Spolkové republice Německo v roce 1956 a několik desetiletí byla nedílnou součástí německého obranného systému, než byla v roce 2011 pozastavena. Tehdy bylo cílem zvýšit bezpečnost ve studené válce a nastolit společenskou odpovědnost za obranu státu. Příznivci si nyní opět uvědomují společenskou odpovědnost, zatímco kritici se obávají nepřiměřeného zásahu do osobní svobody.
V současné diskusi je těžké ignorovat, že Bundeswehr usiluje o růst z přibližně 180 000 na 200 000 vojáků do roku 2031. Tento počet jasně ukazuje, že musíme přehodnotit nejen otázku návratu k povinné vojenské službě, ale také obecnou operační připravenost Bundeswehru, abychom čelili současným výzvám.
Jak se bude situace dále vyvíjet, se teprve uvidí. Jedna věc je však jistá: je nutné přehodnotit oblast bezpečnostní politiky, aby byla občanům zaručena bezpečnost, kterou si zaslouží.
V souhrnu se teprve uvidí, jak se o těchto tématech bude dále diskutovat. Návrat k branné povinnosti by mohl představovat příležitost i výzvu a tlak na přijetí opatření roste.