Kolín nad Rýnem v šíleném protestu: Protiválečná aliance vyzývá k ukončení povinné vojenské služby!

Kolín nad Rýnem v šíleném protestu: Protiválečná aliance vyzývá k ukončení povinné vojenské služby!

Asi 70 lidí se dnes sešlo před kariérním centrem Bundeswehru v Kolíně nad Rýnem na protest proti hrozícímu znovuzavedení povinné vojenské služby. Akce, kterou organizovala protiválečná aliance „Rheinmetall disarmen“, proběhla podle policie v klidné atmosféře. Účastníci se usadili před jednou z přístupových bran a dali neomylně najevo: "Nejsme připraveni na válku!" Tato blokáda znamenala začátek plánovaných „dnů akce“ proti odvodu. Policejní mluvčí uvedl, že záchranné služby demonstranty „obklíčily“, aby zabránily možnému narušení. Protest se konal v kontextu aktuálních politických aspirací, protože federální vláda chtěla ve stejný den rozhodnout o nové vojenské službě, což demonstranty ještě více přiživilo. V budově, ve které demonstrovali, probíhá centrální koordinace personálního plánování Bundeswehru, který by byl odpovědný i za nábor, pokud by byla znovu zavedena povinná vojenská služba.

Debata o zbrojení v Německu

Diskuse o povinné vojenské službě v Německu nabrala nový impuls od ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022. Na tomto pozadí federální ministr obrany Boris Pistorius oznámil nový model vojenské služby v roce 2024. Společnost je rozpolcená mezi touhou po silném Bundeswehru a kritikou politických priorit, které se stále více směřují k přezbrojení a militarizaci. Plánované navýšení obranného rozpočtu na zhruba 5 % hrubého domácího produktu bude podle protiválečné aliance pokračovat ve alarmujícím vývoji. Zejména příští sobotu 30. srpna 2025 bude v Kolíně nad Rýnem na Heumarktu velká pozornost zaměřena na zbrojní průmysl – finančně se jako téma bude řešit nejen přezbrojení, ale i militarizace.

Na summitu NATO bylo rozhodnuto, že téměř polovina federálního rozpočtu by měla být vyčleněna na zbrojení a vojenské struktury. To znamená, že by mohly trpět sociální oblasti, jako je zdravotnictví, péče o děti a komunální funkce. Mnoho lidí vyjadřuje obavy z rostoucích nájmů, delší pracovní doby a snižování počtu pracovních míst. Političtí činitelé, včetně kancléře Merze, vyzývají Německo, aby převzalo vojenskou vedoucí roli v Evropě. Kritika však roste: hlasy pro mír a protesty proti sílící militarizaci jsou často zdiskreditovány.

Minulost branné povinnosti

Branná povinnost má v Německu pohnutou historii. Byla zavedena v Prusku v roce 1813 a zažila četné zlomy, včetně Versailleské smlouvy po první světové válce a jejího znovuzavedení nacistickým režimem v roce 1935. Ve Spolkové republice byla branná povinnost zavedena v roce 1956 jako součást demokraticky kontrolovaného systému, dokud nebyla pozastavena vojsky Karla-Theodora zu Guttenberga v roce 2011, počet pozastavení klesl pod 1851 a měl významné důsledky:00. vztah mezi společností a Bundeswehrem se oslabil.

Současná debata je složitá. Nová vojenská služba má být zavedena jako dobrovolná, ale povinná připravená služba od roku 2025, jak plánuje federální vláda. Muži musí vyplnit dotazník, zatímco ženy mohou být dobrovolníky. Navzdory tomu, že SPD nový model schválila, existují značné obavy mezi občany, kteří mají trvalé pochybnosti o férovosti Bundeswehru ve vojenské službě a jeho výcvikové způsobilosti.

Se všemi těmito úvahami je branná povinnost v rozhodujícím bodě obratu. Kombinace dobrovolnosti a možného návratu k povinné povinnosti by mohla zvýšit sociální napětí. Tlak na federální vládu stále roste, protože je třeba překonat ekonomické i logistické problémy.

Protesty a diskuse jasně ukazují, že společnost stojí před výzvou najít rovnováhu mezi bezpečností a společenskými hodnotami. I když se plány na militarizaci zdají být nezvratné, odpor občanů by se neměl podceňovat.