Suche
Mein Konto
Každé třetí euro od obcí jde na sociální zabezpečení a péči o mládež!
Kolín nad Rýnem stále více investuje do sociálních výdajů. Studie ukazuje, jak obce zvládají rozpočtové změny a řeší výzvy.
Každé třetí euro od obcí jde na sociální zabezpečení a péči o mládež!
Aktuální čísla hovoří jasně: města a obce v Německu investují přes třetinu svých rozpočtů do sociálních otázek a rozvoje mládeže. Tento vývoj je obzvláště působivý ve studii Německého ekonomického institutu (IW Cologne), která ukazuje, že výdaje v této oblasti vzrostly od roku 1992 o obrovských 50 %. Za zmínku stojí zejména nárůst sociální pomoci a péče o děti, které již nejsou jen vedlejšími aspekty obecních rozpočtů, ale představují spíše ústřední úkoly. Rádio Kolín nad Rýnem uvádí, že to pro dnešní obce není jen výzvou, ale i nutností.
Složení výdajů obcí se za posledních 30 let výrazně změnilo. Zatímco ostatní oblasti, jako je výstavba silnic nebo kanalizace a likvidace odpadu, upadají, sociální výdaje se staly důležitějšími. Tyto změny jsou často výsledkem politických rozhodnutí na státní a federální úrovni. Velká část výdajů obcí je určována právními předpisy jako SGB II (základní zabezpečení), SGB VIII (sociální péče o děti a mládež) a SGB XII (sociální pomoc), které mají přímý vliv na finanční situaci obcí. Tyto zákony tvoří základ sociálních výdajů obcí, které zahrnují různé aspekty, jako jsou peněžní dávky, infrastrukturu a služby, a nyní mají své stálé místo v rozpočtu.
Pohled na finanční výzvy
Není žádným překvapením, že vysoké sociální výdaje vedou v mnoha městech a obcích k fiskálním problémům. Tato výzva je zvláště výrazná ve finančně slabších obcích. Hrubé výdaje na mládež a sociální věci se podle komplexní analýzy celostátně neustále zvyšují a výsledky Spolkové agentury pro občanské vzdělávání také ukazují dramatický nárůst výdajů na sociální zabezpečení. Ty v roce 2017 činily zhruba 788 miliard eur, což představovalo 57,2 % výdajů veřejných rozpočtů. Bpb zdůrazňuje, že v této struktuře hraje ústřední roli zejména sociální zabezpečení, které si vyžádalo 621 miliard eur.
Tento vývoj by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro obecní finance. Současný diskurs o tom, že federální vláda odlehčí obcím, je proto mnohými považován za naléhavě nezbytný. Zatímco požadavek na finanční kompenzaci mezi federálními a místními vládami je sdílen napříč stranami, konkrétní potřeba akce často zůstává v pozadí. Dosud neexistuje jednotný přístup k poskytování finančních prostředků obcím, které potřebují ke krytí svých sociálních zátěží. Pohled na regionální rozdíly ukazuje, že například v Severním Porýní-Vestfálsku a Hesensku pokrývají největší část sociálních výdajů obce s 85 %, zatímco nejnižší podíl má Durynsko s 38 %. Wikipedie objasňuje tyto rozdíly.
Stručně řečeno, sociální výdaje obcí nejsou jen otázkou rozpočtu, ale také prohlášením o sociálních prioritách a výzvách, kterým města a komunity čelí. Studie ukazují, že tyto investice mají silnou společenskou relevanci a zároveň ilustrují potřebu najít potřebnou úlevu pro obce. Silné znamení v dobách, kdy je sociální integrace a péče o děti důležitější než kdy jindy.