Deportace v Kolíně: Podáno trestní oznámení na zaměstnance města!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Kolín nad Rýnem: Trestní stížnost na imigrační úřady za nedodržování pokynů města o deportacích a odloučení rodin.

Köln: Strafanzeige gegen Ausländerbehörde wegen Nichteinhaltung städtischer Leitlinien bei Abschiebungen und Familientrennung.
Kolín nad Rýnem: Trestní stížnost na imigrační úřady za nedodržování pokynů města o deportacích a odloučení rodin.

Deportace v Kolíně: Podáno trestní oznámení na zaměstnance města!

V Kolíně nad Rýnem vyvolává aktuální případ deportace rozruch a vyvolává otázky ohledně dodržování městských směrnic. Jak bylo oznámeno, imigrační úřady města Kolína nad Rýnem zřejmě nerespektovaly tyto pokyny, což vedlo k podání trestního oznámení na zaměstnance města. Kritika přichází nejen od těch, kterých se to týká, ale také z různých politických stran, včetně kolínského magistrátu, který se k obviněním zdráhá vyjádřit, a obezřetní jsou i zelení. Jaké důsledky budou mít tyto události a zda dojde k zamyšlení nad tím, jak jsou ve městě řešeny deportace, se teprve uvidí. [Zpráva-K].

Ale co se přesně stalo? Pohled na právní situaci a praxi imigračních úřadů ukazuje, že lidé se zamítnutou žádostí o azyl musí Německo opustit ve stanovené lhůtě. Jinak mohou být vyhoštěni, jako se to stalo v případě 23letého Romea Tita J. 21. března 2024 ho na poslední chvíli zachránil kolínský správní soud před deportací do Srbska. Soud zjistil, že rodinné společenství mezi Titem J., jeho těžce těhotnou partnerkou a ročním dítětem nebylo dostatečně doceněno. To je v rozporu s právy na ochranu rodiny podle článku 6 základního zákona a článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech. [GGUA](https://www.ggua.de/aktuelles/einzelansicht/koelner-verwaltungsgericht-stoppt-familien Separatung-in-last-minute/) dokumentuje dění kolem tohoto případu a problémy s ním spojené.

Nepovedený pokus o normalitu

Tito J. byl vyzvednut v den deportace i přes probíhající soudní spor. Jeho partnerka se obrátila na Marianne Arndtovou z kolínského sdružení Mosaik, která rychle kontaktovala právníka, aby mu poskytl podporu. Tentokrát ale soud deportaci zastavil, když už byl Tito J. v letadle. Město Kolín nad Rýnem, které v minulosti vyjádřilo svůj závazek brát při deportacích osob v úvahu aspekty blahobytu dětí, bylo navzdory tomuto pokynu konfrontováno se znepokojivými obviněními.

Podle údajů Spolkové agentury pro občanské vzdělávání bylo v roce 2024 z Německa deportováno celkem přes 20 000 lidí. Deportační praktiky se v posledních letech masivně zvýšily, což znepokojuje zejména nezletilé. Jen v roce 2024 bylo 3 687 deportovaných ve věkové skupině nezletilých. Navzdory právním závazkům, jejichž cílem je upravit odloučení rodin během deportace, zůstává tato praxe v mnoha spolkových zemích, jako je Severní Porýní-Vestfálsko, přísná. Nedostatečné přijímání závazných norem ponechává něco nesplněného, ​​což kritizuje i Rada pro uprchlíky v Kolíně nad Rýnem.

Pohled do budoucnosti

Státní vláda Severního Porýní-Vestfálska je vyzvána, aby nejen vzala tuto otázku vážně, ale také vytvořila předpisy o právu zůstat s cílem pomoci postiženým rodinám. Rada pro uprchlíky v Kolíně nad Rýnem plánuje jednání s administrativou s cílem prodiskutovat současné výzvy a možná pracovat na humánnějším praktickém přístupu. Rozhodně je potřeba přehodnotit, jak ukážou výsledky plánovaného hlášení o deportacích v Severním Porýní-Vestfálsku. Tato komplexní dokumentace se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2024 a mohla by poskytnout nový impuls pro politickou debatu v regionu.

Události kolem deportace Tita J. jasně ukazují, že v Kolíně nad Rýnem a v celém Severním Porýní-Vestfálsku je ještě třeba vykonat mnoho práce na ochraně práv rodin a dětí během deportací. Pozornost veřejnosti věnovaná těmto problémům by mohla vést ke změně způsobu, jakým se řeší deportace.