Vlastenecký výšlap v Detmoldu: protest a národní hrdost spojeny!

Vlastenecký výšlap v Detmoldu: protest a národní hrdost spojeny!

3. října, na Den německé jednoty, se z vlakového nádraží Detmold uskutečnil „vlastenecký výlet“ do Hermannsdenkmal v Teutoburském lese, kterého se zúčastnilo asi 200 mužů a žen. Pod heslem „Láska k vlasti není zločin“ účastníci skandovali hesla jako „Německo, Německo“, což ukazuje, že otázky identity jsou v současném politickém klimatu velmi důležité. Akci zorganizoval Benedict Doege, okresní předseda Junge Union (JU) Lindenthal. Provozuje také web „Against Gender“, kde prodává různé předměty s národními symboly. Věstník města Kolína uvádí, že někteří účastníci této kampaně byli identifikováni jako pravicoví extremisté, ale během výšlapu nebyla vidět žádná pravicově extremistická hesla ani symboly.

Na nádraží v Detmoldu se skupina setkala s asi 300 protidemonstranty, kteří proti pochodu jasně protestovali. Policie obě skupiny oddělila, aby obě akce proběhly v klidu. Doege ve svém vystoupení zdůraznil jasný záměr nenechat se ovlivnit extremisty, ať už zleva nebo zprava, a uvedl, že akce by neměla být zneužita k ideologickým účelům.

Kontext změny

Tento vývoj je součástí širšího trendu procházejícího německou politickou scénou. Posun doprava v Německu je zřejmý. Podle průzkumu mezi obyvateli přibývá pravicově extremistických postojů. Alternativa pro Německo (AfD) nyní dosáhla ve spolkové vládě rekordních 20,8 procenta, čímž se stala největší opoziční stranou. Alarmující nárůst zaznamenaly v posledních letech také politicky motivované trestné činy s pravicově extremistickým pozadím s více než 20 000 případy ročně. Statista ukazuje, že asi 85 procent dotázaných považuje demokracii za dobrou formu vlády, ale 55 procent je nespokojeno s tím, jak funguje.

Politický diskurz obecně vykazuje vysokou míru polarizace, zejména u témat jako migrace, válka a ekonomika. Populistická hnutí těží z této polarizace a vykreslují obraz, který proti sobě staví „pravé lidi“ a „zkorumpované elity“. AfD, kterou v roce 2013 založila skupina mužů v reakci na finanční krizi, od té doby získává stále větší vliv. V kontextu těchto hnutí se také vyjasňuje role událostí, jako je „vlastenecký výšlap“, jehož symbolika a rétorika rezonují ve společnosti charakterizované nejistotou.

V návaznosti na tento vývoj také zemský parlament Severního Porýní-Vestfálska provedl malý dotaz na pravicově extremistické účastníky akce. Předsedkyně strany CDU v Kolíně nad Rýnem oznámila, že po zodpovězení této žádosti bude Doegeho kontaktovat za účelem dalšího zpracování událostí. Úřad NRW pro ochranu ústavy klasifikoval organizátory výletu jako „vlastenecké skupiny“, které by potenciálně mohly sloužit jako most k pravicovému extremismu, což dále rozdmýchává debatu o vlastenectví a nacionalismu v Německu.

Čeká nás vzrušující doba, protože otázky identity, domova a sounáležitosti jsou stále naléhavější. Na takové podniky se pohlíží s podezřením a hranice mezi vlastenectvím a extremismem se stále více stírají. Budoucnost ukáže, jak se budou tyto trendy dále vyvíjet a jakou odezvu najdou ve společnosti.