Další případ špionáže: čínský student na TUM v hledáčku státního zástupce

Další případ špionáže: čínský student na TUM v hledáčku státního zástupce

Im Schatten der Technischen Universität München (TUM) braut sich ein ernstzunehmender Spionage-Skandal zusammen. Eine chinesische Studentin steht unter dem Verdacht, geheime Informationen, die besonders vertraulich sind, weitergegeben zu haben. Die Münchner Generalstaatsanwaltschaft hat die Ermittlungen aufgenommen, die sich gegen die einzige Beschuldigte richten. Dabei wird insbesondere die Verletzung von Privatgeheimnissen und Dienstgeheimnissen in den Fokus genommen – ein Delikt, das oft mit Wirtschaftsspionage assoziiert wird, wie bachhausen.de hlášeno.

TUM se v poslední době zabývá zpravodajstvím o špionáži, zejména v oblastech obnovitelné energie a výzkumu baterií, které mají velký význam pro budoucí technologie. TUM se zatím k probíhajícímu vyšetřování konkrétně nevyjádřila, ale zdá se, že je k obvinění pozoruhodně ohleduplná.

Špionážní ambice Číny

Jak varuje Úřad pro ochranu ústavy, snahy Číny ukrást technologická tajemství západním výzkumným institucím nejsou ojedinělým případem. U více než 90 procent všech případů ekonomické špionáže ve Spojených státech v letech 2011 až 2018 byly hlavními podezřelými čínské subjekty, uvádí zpráva verfassungsschutz.de. Při pohledu na nedávné incidenty v Německu je rychle jasné, že i bezpečnostní situaci v této zemi lze hodnotit jako vážnou.

Nárůst čínských studentů na německých univerzitách, z nichž mnozí mají státní stipendia a dozorčí vazby na čínský režim, je důvodem k obavám. Strategie ekonomické špionáže jsou různorodé a lze je jen stěží odlišit od čistě soukromého průzkumu trhu. V současné době je v Německu zapsáno více než 40 000 čínských studentů a mnozí jsou hluboce zapleteni do struktur státní kontroly.

Politický rozměr špionáže

Nelze přehlédnout změnu špionážní činnosti z ekonomické na vědeckou. Hlasitý tagesschau.de Německé bezpečnostní orgány pod vedením Thomase Haldenwanga, šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, tento vývoj kriticky sledovaly. Hrozba z Číny je vnímána stejně jako hrozba Ruska, ale ve zcela jiném kontextu.

Čínské zpravodajské služby jednají v zákulisí stále agresivněji a propojení vojenských a civilních výzkumných projektů v Číně zvyšuje možnost špionáže. Čínský zákon o národní zpravodajské službě uděluje rozsáhlé pravomoci sledování, které téměř znemožňují rozlišovat mezi civilními a vojenskými zájmy.

V této složité a znepokojivé situaci musí společnosti a výzkumné instituce v Německu zůstat ostražité a vyvinout vhodné strategie na ochranu svých tajných znalostí. Případ studenta TUM by mohl být jen špičkou ledovce v měnícím se oboru špionáže, který nadále nabírá nové dimenze a čelí výzvám, které jdou daleko za hranice toho, co si mnozí mysleli, že je možné.