Zelenskyj požaduje drastické snížení cen ruské ropy – tlak na Putina!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzývá ke snížení cenového stropu pro ruskou ropu na 30 dolarů, aby vyvinul tlak na Rusko.

Ukrainischer Präsident Selenskyj fordert Senkung der Preisobergrenze für russisches Öl auf 30 Dollar, um Druck auf Russland auszuüben.
Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzývá ke snížení cenového stropu pro ruskou ropu na 30 dolarů, aby vyvinul tlak na Rusko.

Zelenskyj požaduje drastické snížení cen ruské ropy – tlak na Putina!

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer naléhavě vyzval EU ve videoposelství. Volá po snížení cenového stropu ruské ropy na polovinu z 60 na 30 dolarů za barel. Tento požadavek přichází v reakci na návrh Evropské komise snížit maximální cenu na 45 USD. Zelenskyj děkuje Komisi EU za její závazek vůči energetickému a bankovnímu sektoru při navrhovaných nových sankcích proti Rusku, které se po intenzivních leteckých útocích na ukrajinská města jeví jako nezbytné.

Zelenskyj vidí snížení cenového stropu na polovinu jako zásadní krok k vyvinutí tlaku na Rusko a nastolení míru v regionu. Ve svém poselství kritizoval kompromisy Západu vůči Rusku, které podle něj vedly jen k dalšímu oddalování míru. Podle Zelenského nejsou nálety, které označuje za stále agresivnější, reakcí na ukrajinské akce, ale spíše demonstrují ruský vojenský tlak.

V centru pozornosti nové sankce

Evropská unie je zjevně připravena přijmout nová opatření proti Rusku. Jak konkrétně [Spiegel](https://www.spiegel.de/ausland/attackskrieg-gegen-die-ukraine-eu-kommission-plan-neue-sanktionen-gegen-russland-a-8691ecc4-c62b-4acb-b117-7075ef80469a konkrétně oznámila, že Komise již oznámila, že jsou zamýšleny sanační zprávy EU Ruský energetický a bankovní sektor. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se zmínila o snížení maximální ceny, ale konečné rozhodnutí musí ještě odhlasovat členské státy EU.

Výzvy evropských dodávek energie jsou zároveň stále naléhavější. Přibližně 41 % zemního plynu v EU pochází z Ruska, což činí omezování dodávek plynu, které bylo zavedeno od začátku války na Ukrajině, nepříjemnou záležitostí. Země jako Polsko a Nizozemsko již nedostávají žádný plyn z Ruska, zatímco Německo je podle odhadů bpb enormně zasaženo přerušením vedení Nordstream 1.

Výhled na energetický přechod

Debata o závislosti na ruském plynu jasně ukazuje, že v EU existují různé zájmy. Zatímco Maďarsko a Rakousko s plnou implementací sankcí proti Rusku váhají, země jako Česká republika stále více spoléhají na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby se staly nezávislejšími na Rusku. V Německu se zároveň staví LNG terminály pro přepravu dovozu plynu. K tomuto vývoji dochází na pozadí rostoucí spotřeby uhlí v EU, přičemž klíčovým cílem zůstává postupné vyřazení uhlí z provozu.

Takže vidíte, že geopolitické napětí a energetická bouře se v EU stávají stále důležitějším tématem. Nadcházející dny a týdny ukážou, jak politická a ekonomická rozhodnutí ovlivní stabilitu v Evropě.