Boom zbrojení: Deutz AG využívá příležitosti v krizové ekonomice

Boom zbrojení: Deutz AG využívá příležitosti v krizové ekonomice

Zbrojářský boom dělá v kolínské ekonomice vlny, zatímco tradiční průmysl se potýká s problémy. Zvláště zajímavým příkladem je Deutz AG, nejstarší výrobce motorů na světě, který již více než 160 let vyrábí motory pro traktory, kombajny a stavební stroje. Sebastian C. Schulte, který zastával funkci generálního ředitele od 13. února 2022, krátce po nástupu do funkce změnil směřování společnosti, když o jedenáct dní později ruský útok na Ukrajinu změnil bezpečnostní situaci v Evropě. Tagesschau v této souvislosti uvádí, že země NATO se rozhodly použít 3,5 % svého hrubého domácího produktu na výdaje na obranu, což znamená velký potenciál pro společnosti jako Deutz.

Trh se zbraněmi vidí pro Deutz dobré příležitosti. Schulte plánuje zvýšit podíl společnosti v obranném sektoru z méně než 2 % na 5 až 10 %. Motory pro vojenské aplikace vyžadují speciální úpravy, aby byly vhodné pro petrolej. Vývojový inženýr Alexander Haas již pracuje na optimalizaci modelu motoru pro houfnice. Zpočátku to byl pro některé zaměstnance těžký krok, ale skepse opadla, protože obranný byznys nejen zajišťuje nové zakázky, ale také stabilizuje pracovní místa.

Výdaje na obranu a jejich výzvy

Financování zůstává ústředním aspektem německé obranné politiky. Po nových volbách v únoru 2025 čelí federální vláda podobným výzvám jako její předchůdci. Německo dlouho nesplňovalo cíl NATO zvýšit výdaje na obranu na 2 procenta HDP, výdaje na 2,1 procenta v roce 2024, pod průměrem NATO 2,7 procenta. V reakci na konflikt na Ukrajině byl vytvořen speciální fond v hodnotě 100 miliard eur. Odborníci však varují, že bez konkrétních opatření protifinancování hrozí do roku 2028 mezera ve financování ve výši 21,5 miliardy eur, a to i v případě, že bude splněn dvouprocentní cíl, uvádí IWD.

Debatu o výdajích na obranu znovu rozdmýchal konflikt na Ukrajině. Podle Kielského institutu by zvýšení výdajů ze 2 procent na 3,5 procenta HDP mohlo stát ročně přibližně 300 miliard eur. To by však také mohlo podnítit další soukromou ekonomickou aktivitu a poskytnout tak pozitivní impulsy pro celou ekonomiku. Zejména vývoj další generace obranného vybavení vyžaduje změnu evropské politiky výzkumu a vývoje.

Ekonomické alternativy a globální srovnání

Zatímco zbrojní boom některé společnosti inspiruje, zůstává otázka celkového ekonomického dopadu. Klaus-Heiner Röhl z Německého ekonomického institutu vidí potenciál zbrojního boomu jako omezený. Navzdory sílícímu zbrojnímu průmyslu je automobilový průmysl asi desetkrát větší a vědci z univerzity v Mannheimu zdůrazňují, že investice do vzdělání nebo infrastruktury by mohly mít ekonomicky udržitelnější efekty.

Vzrušující obrázek se objeví, když srovnáte současnou situaci v Německu s obrannými výdaji USA, které na obranu vydávají téměř 3,4 procenta svého ekonomického výkonu. Mark Rutte, generální tajemník NATO, připomněl, že Evropa během studené války utratila přes 3 procenta. Se současným boomem ve zbrojení v kombinaci s finanční mezerou, kterou odborníci předpovídají, by mohla být v sázce obranná schopnost Evropy, pokud nebudou přijata včasná opatření.

Zdá se, že některé společnosti jako Deutz si ve zbrojním byznysu udržely dobrou ruku, zatímco politici čelí výzvě, jak nastavit kurz budoucí bezpečnosti. Otázkou zůstává, jak bude mít tento vývoj trvalý dopad na ekonomiku v Německu, zejména ve městě jako je Kolín nad Rýnem. Nemůžeme se dočkat, až uvidíme další kroky!