Šéf MAAE varuje: Írán hrozí jaderným nebezpečím!
Šéf MAAE Grossi vyjadřuje znepokojení nad íránským obohacováním uranu. Německo a USA plánují opatření v Radě bezpečnosti OSN.

Šéf MAAE varuje: Írán hrozí jaderným nebezpečím!
V posledních dnech stále narůstají obavy z íránského jaderného programu. Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), vyjádřil znepokojení nad nárůstem uranu téměř jaderné kvality v Íránu. To je zvláště alarmující, protože Írán je jedinou zemí bez jaderných zbraní, která vyrábí takové množství. Reportáž z Rádio Kolín nad Rýnem ukazuje Grossi, jak vyzývá Írán, aby odpověděl na otázky týkající se nevyřešených jaderných projektů.
Situace se nadále vyostřuje. Německo, Francie, Británie a USA plánují v Radě guvernérů MAAE rezoluci, která by potvrdila, že Írán porušuje své právní závazky. Vyhlídky nejsou růžové: pokud bude pokračovat nespolupráce, mohla by být v létě svolána Rada bezpečnosti OSN. Íránští představitelé se naopak nechali slyšet, že nemají v plánu vyrábět jaderné zbraně a hrozí protiopatřeními.
Složitý obrázek
Pozadí konfliktu je složité. Reportáž z Jihoněmecké noviny odhaluje, že íránská produkce uranu blízkého zbraně během jaderných jednání prudce vzrostla. Írán má v současnosti kolem 409 kilogramů uranu o čistotě 60 procent, což je nárůst o zhruba 49 procent od poslední čtvrtletní zprávy. Zajímavé je, že pouhých 42 kilogramů uranu by stačilo na výrobu jaderné zbraně, pokud by byl obohacen na 90 procent.
Steve Witkoff, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Trumpa, předložil íránskému vedení podrobný návrh dohody o jeho jaderném programu. Diskutuje se o tom, že by „regionální konsorcium“ mohlo převzít obohacování pro civilní účely, monitorované MAAE. Otázkou ale zůstává, zda by obohacovací zařízení byla uvnitř Íránu nebo mimo něj, což by mohlo být pro jednání klíčové.
Historie íránského jaderného programu
Íránský jaderný program má dlouhou historii, která sahá až do roku 1959, kdy byl zahájen za účelem doplnění dodávek jaderné energie. Ale politické turbulence, od islámské revoluce po vojenské konflikty, vývoj opakovaně narušovaly. Konečné záměry Íránu ohledně jaderných zbraní zůstávají nejasné, protože vláda vývoj takových zbraní popírá a trvá na mírovém využití jaderného programu, jako např. Wikipedie hlášeno.
Situaci nadále ovlivňuje geopolitické napětí v regionu a vojenské aktivity Íránu. Komplexnější zpráva MAAE by mohla posloužit jako základ pro jednání Rady bezpečnosti OSN proti Íránu. Jak bude na tento vývoj reagovat mezinárodní společenství a jaké další kroky budou podniknuty ke stabilizaci situace, se teprve uvidí.